Mezi vizí a realitou: jak plánovat a tvořit město pro všechny generace
Jak tvořit město, které zvládne demografické změny, klima i digitální revoluci? Diskutujme o mezigeneračním soužití, energetické bezpečnosti i využití AI v plánování. Strategie už nesmí být jen dokumentem v šuplíku – hledáme cesty k dostupnému bydlení a funkční metropoli. Od vizí k činům: zjistěte, jak moderní nástroje a klimatická odolnost mění tvář našeho města. Budoucnost tvoříme společně!
Program a záznam z jednotlivých bloků:
Juraj Hurny - MIB - Metropolitní institut Bratislavy
František Kubeš - vedoucí Odboru strategického rozvoje a spolupráce MMB: vznik 2050, aktuální stav, zajímavá zjištění z midterm hodnocení
Záznam z konference:
Demografická změna není krize, která přijde – ona už začala. Největší chybou by bylo čekat, až se projeví naplno. Jak tvořit město, které zároveň podporuje rozvoj dětí, produktivní věkové skupiny i rostoucí počet seniorů – a ne jen „hasí“ následky stárnutí populace?
Panelisté:
Jakub Hlávka - Zdraví populace jako strategická výzva
Ilona Štorová - Age management jako součást dlouhodobé strategie města
Lenka Kamanová - Mezigenerační učení a dialog v praxi
Tomáš Hubálek - Digitální inkluze
Václav Hlaváček - Mezigenerační urbanismus a bydlení
Klimatická změna již pro moderní evropská města není budoucí hrozbou, ale každodenní realitou, která definuje kvalitu života, energetickou bezpečnost i ekonomickou stabilitu. Skutečnou výzvou dneška však není tvorba dalších vizionářských dokumentů, ale schopnost propisovat klimatickou odolnost do každého jednotlivého rozhodnutí samosprávy.
Panelisté:
Daniel Kortus - Strategická komunikace a společenský konsensus: Jak komunikovat s veřejností o klimatické změně
Karel Struhala - Udržitelná výstavba, snižování emisí a efektivní využití zdrojů
Daniel Kopkáně - Datová podpora pro adaptaci měst: Fenomén tepelného ostrova
Jana Suzova - Energetická soběstačnost města a regionu a moderní nakládání s odpady
Slavomíra Ferenčuhová - Jak se města ve střední Evropě přizpůsobují klimatické změně
Moderní nástroje a přístupy nám mohou pomoci proměnit strategii z „dokumentu do šuplíku“ v živý systém řízení města. Jaké jsou možnosti adaptivních strategií, jak využít otevřená data pro potřeby města a co nám nabízí umělé inteligence? Jak tvořit a rozvíjet město strategicky v prostředí rychlých změn, krátkých politických cyklů a rostoucí komplexity měst?
Panelisté:
Jiří Hudec - Od pevného plánu k adaptivní strategii: Jak reagovat na rychlé změny v plánování měst
Kateřina Kováříková - Digitální most mezi strategií a územím: Propojení strategického a územního plánování pomocí dat a digitálních nástrojů
Radim Chalupník - Strategické plánování v éře AI: Jak může umělá inteligence podpořit tvorbu a řízení strategií
Eva Gregorová - Data pro město: Jak otevřená data podporují plánování a rozhodování ve městech
Jan Kleňha - Foresight: Jak odhalit budoucí hrozby a příležitosti pro rozvoj měst?
Vybraní panelisté:
Ředitelem Sekce participace a městských studií na Metropolitním institutu v Bratislavě, kde působí od roku 2019. Jako absolvent sociologie na Masarykově univerzitě v Brně je zodpovědný za uplatňování sociologických výzkumných metod při zapojování veřejnosti do různých projektů. Je spoluautorem Příručky participace a podílel se také na tvorbě celoměstského strategického dokumentu Bratislava 2030.
V současné době se sekce pod jeho vedením věnuje především projektu Město pro děti, jehož hlavním cílem je vytvořit bezpečnější a inkluzivnější prostředí nejen v okolí škol na území celého města Bratislavy. Nedílnou součástí tohoto procesu je zapojení obyvatel, včetně dětí, do celého procesu tvorby nových veřejných prostor. Kromě samotné transformace fyzického prostoru se projekt zaměřuje také na podporu aktivní mobility. Prostřednictvím měkkých aktivit se projekt snaží ovlivnit také oživení veřejných prostor nebo jejich dočasné využití.
Člen brněnského zastupitelstva zodpovědný za strategický rozvoj a metropolitní spolupráci. Je absolventem práv a politologie a má pracovní zkušenosti z Evropské komise v Bruselu, kde se zabýval především politikou hospodářské soutěže, ochranou finančních zájmů EU a fondy EU.
V brněnské komunální politice působí již několik let. Ve své práci se zaměřuje na podporu podnikání, inovací, vědy a výzkumu a na přípravu klíčových strategických dokumentů rozvoje. V oblasti metropolitní spolupráce je primárně odpovědný za správu fondů EU a nástroje Integrované územní investice (ITI), které podporují strategické metropolitní projekty.
Absolventka oboru Andragogika Univerzity Palackého v Olomouci. Dlouhodobě působí v oblasti vzdělávání dospělých, zaměřuje se na andragogiku a projektový management se zaměřením na rozvoj lidských zdrojů. V letech 2010-2012 působila jako vedoucí mezinárodního projektu „Strategie Age Managementu v České republice“ ve spolupráci s Finským institutem pracovního zdraví se sídlem v Helsinkách. Aktivity projektu přinesly do ČR metody age managementu a koncept pracovní schopnosti. Projekt byl oceněn Národní cenou kvality ČR za podporu age managementu v ČR. V současné době je předsedkyní Age Management z.s. , viceprezidentkou České asociace age managementu, z.s. a předsedkyní Asociace nestátních neziskových organizací Jihomoravského kraje, z.s.
Ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) Masarykovy univerzity, poradce prezidenta ČR pro zdravotnictví a klinický docent na University of Southern California v Los Angeles. Zabývá se otázkami stárnutí, financováním zdravotnictví a inovativními technologiemi, mj. novými léčivy a umělou inteligencí. Je vedoucím výzkumného projektu AGEING-CZ, který sdružuje přední české výzkumníky zabývající se ekonomickými a společenskými dopady stárnutí populace při Masarykově univerzitě, Karlově univerzitě, Vysoké škole ekonomické v Praze, Českého vysokého učení technického, Mendelovy univerzity a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Dlouhodobě věnuje vzdělávání dospělých a seniorů a tomu, jak spolu mohou různé generace sdílet zkušenosti a učit se navzájem. Na Mendelově univerzitě působí jako pedagožka a výzkumnice a stojí za vznikem Mezigenerační univerzity MENDELU.
Ve své práci propojuje výzkum s praxí – spolupracuje s organizacemi, veřejnou správou i neziskovým sektorem a věnuje se tématům, jako je pracovní schopnost, age management nebo aktivní stárnutí.
Český vědec a výrazná osobnost v oblasti popularizace vědy a komunikace klimatických témat.
Dlouhodobě usiluje o srozumitelné a věcně podložené vysvětlování environmentálních výzev současnosti a o kultivaci veřejné debaty o klimatické změně.
Je zakladatelem vzdělávací a osvětové platformy Klimatomluva, která propojuje odborné poznatky s praktickými dopady klimatických procesů na každodenní život společnosti.
Od roku 2016 je ředitelem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha), městské organizace, která přispívá k směřování města v oblasti urbanismu, územního plánování a strategického rozvoje, a kde vzniká nebo již byla dokončena řada klíčových dokumentů, včetně Metropolitního plánu, Pražských stavebních předpisů, Strategie rozvoje Prahy 2030+, nebo Manuálu tvorby veřejných prostranství. Významnou roli sehrál také při otevření Centra architektury a městského plánování (CAMP), které se stalo důležitým prostorem pro veřejnou debatu o rozvoji města. Je spoluzakladatelem platformy CityDeal, která usiluje o větší pravomoci měst v oblasti plánování a rozvoje.
Spoluzaložil také spolek Sanctus Castulus, jenž se zabývá obnovou zvonového fondu a zvony jako společenskou výpovědí – například pamětní Zvon #9801 nebo Zvon Svobody pro kostel Nejsvětějšího Salvátora. Ve volném čase působí jako zvoník v Týnském chrámu.