Kam kráčíš, Brno?

Projevy klimatické změny se nám připomínají čím dál častěji. Žehráme na nedostatek srážek, které když konečně přijdou, tak často v extrémní podobě silných bouřek, po nichž voda z krajiny rychle mizí. V létě hledáme úkryt před rozpáleným sluncem, v zimě zase nemáme na čem sáňkovat. Změna klimatu je tu zkrátka s námi, existuje však řada způsobů, jak se jí přizpůsobit.

Také firmy a instituce sídlící v Brně vnímají potřebu adaptovat se na měnící se podmínky. Usilují o více zelených ploch či intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů. Jaké řešení nabízí město? Jaké developer? A co může nabídnout univerzita?

Pozvaní hosté a jejich přednášky:

• Filip Chvátal, 2. náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí
• Richard Hubl, Masarykova univerzita – zelená univerzita
• Jan Růžička, Nová Zbrojovka – jak řeší zeleň a klimatickou změnu developer
• Bibiana Janebová, Kancelář architekta města Brna – protipovodňová opatření
• Jaroslav Rožnovský, Český hydrometeorologický ústav – dopady změn klimatu na Brno (povodně, extrémní sucha)
• Martin Vaněček, Odbor životního prostředí Magistrátu města Brna – (nejen) brněnské ekodotace

Nedávné krize evropského i světového měřítka nás učí, že je potřeba být připravený skutečně na všechno. Energetika v tomto ohledu není výjimkou. Ba právě naopak, po útoku Ruska na Ukrajinu se spustily  a dodnes neutichly debaty o zdrojích energie. Do toho všeho navíc promlouvá klimatická změna, která nás nutí se nad větším využitím obnovitelných zdrojů nejen zamýšlet, ale hlavně jednat.

Brno naštěstí v uplynulých letech nemělo vážnější problémy se zásobováním domácností elektřinou ani plynem. Je ale nutné myslet dopředu. Století páry ve městě končí, veškeré parovody brzy nahradí horkovody. Jeden moderní teplovod má vést dokonce až z dukovanské jaderné elektrárny. Město už dlouho a stále efektivněji využívá energii z odpadu a na střechchách budov se stále častěji objevují fotovoltaické panely.

Pozvaní hosté a jejich přednášky:

• Petr Fajmon, Teplárny Brno – horkovod z Dukovan
• Karel Jelínek, SAKO Brno – energetické využití odpadu
• Michal Macenauer, EGÚ Brno – dekarbonizace a modernizace v energetice
• Martin Šroubek, Teplárny Brno – definitivní konec století páry: přeměna parovodů na horkovody
• Jiří Šamánek, Oddělení městské energetiky Magistrátu města Brna – Energetický management města Brna: jak město hospodaří s energiemi?

Všichni jsme účastníky dopravního provozu. Ať už jako řidiči, pasažéři, cyklisté či chodci. Dobře tak vnímáme, jak se doprava (nejen) v Brně mění. A kde má slabiny. Řidičům vadí nedokončený městský okruh, cyklistům nedostatek stezek, aby se nemuseli proplétat mezi auty a větší pocit bezpečí a pohodlí by určitě ocenili i chodci. Městské hromadné dopravě někteří stále hanlivě říkají "socka". 

Město se snaží budovat nejen velké dopravní stavby, ale podporovat udržitelné formy dopravy a pracovat i na dostupnosti města nejen v rámci Česka, ale celoevropské doprvní sítě. V plném proudu je tak i rozsáhlá přestavba železnice včetně stavby nového hlavního nádraží. Stále víc se rozvíjí také elektromobilita.

Pozvaní hosté a jejich přednášky:

• Petr Kratochvíl, radní města Brna pro oblast dopravy
• Jaroslav Kolman, Teplárny Brno – elektromobilita
• Adam Pavlíček, Správa železnic – železniční uzel Brno
• Jan Seitl, Dopravní podnik města Brna – novinky v MHD
• Leoš Pelikán, Centrum dopravního výzkumu – udržitelná doprava
• Iva Rorečková, Odbor dopravy Magistrátu města Brna – cyklodoprava
• Radka Matuszková, Odbor investiční Magistrátu města Brna – velký městský okruh a automobilová doprava

Brno můžeme bez přehánění označit za centrum vědy, výzkumu a inovací. Kvalitní univerzity a výzkumná centra sem přivádí řadu talentovaných lidí. Jejich práce otevírá nové pracovní příležitosti, díky nimž je město známé i za hranicemi České republiky.

Řada inovací se rozvíjí i díky městu, kterému na nich skutečně záleží. Brno podporuje řadu klastrů a laboratoří, samo pak rozvíjí novinky směřující k elektronizaci a digitalizaci služeb. Přes Brno iD - e-shop městských služebuž - už nekoupíte jen elektronickou šalinkartu, zaplatíte odpad, koupíte si lístky na hvězdárnu nebo dobijete kredit do bazénu a vyřešíte řadu dalších věcí.

Pozvaní hosté a jejich přednášky:

• Tomáš Aberl, zastupitel města Brna pro oblast informačních technologií – jednotná aplikace města Brna
• Jiří Dušek, Hvězdárna a planetárium Brno – popularizace vědy, výzkumu a inovací, kosmické aktivity
• Pavel Rouček, Technické sítě města Brna – digitalizace Brno iD a chytré veřejné osvětlení
• Marie Zezůlková, Veletrhy Brno – BVV Living Lab
• Jakub Rybář, Odbor strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna – čipový klastr a inovační politika města
• Lukáš Grůza, Odbor strategického rozvoje a spolupráce Magistrátu města Brna – chytrá čtvrť Špitálka

Terasy pod Petrovem nabízí návštěvníkům poměrně široký pohled na jižní část Brna. Z tohoto místa si tak nelze nevšimnout „mezery” hned za historickým jádrem města. Velká nezastavěná plocha však do několika let zmizí. Nahradí ji moderní čtvrť a taky zbrusu nový dopravní terminál s vlakovým i autobusovým nádražím.

Prozkoumejte s námi území, které se během následujících let výrazně promění. Vyroste zde uzel pro železniční i autobusovou dopravu, jenž obklopí čtvrť s byty, kancelářemi i možnostmi trávení volného času. Změn dozná taky nábřeží přilehlé řeky Svratky, nezbytná protipovodňová opatření zároveň zvelebí koryto toku a jeho okolí.

Představené projekty:

• Nové hlavní nádraží
• čtvrť Trnitá
• protipovodňová opatření na řece Svratce ad.

Husovice a Zábrdovice – dvě čtvrti, které jsou součástí Brna. Když tomu však tak ještě nebylo, rostly v nich menší i větší továrny, jejichž stroje poháněla řeka Svitava. Dodnes je tu vidět, jak moc průmyslová výroba zasáhla celé okolí řeky. 

Dějiny ale plynou dál a dál se mění i charakter obou čtvrtí. Kdysi bylo Tomkovo náměstí skutečně náměstím, už dlouho jej však přetíná čtyřproudá silnice. Přetížené křižovatce teď nově ulevila dlouhá estakáda velkého městského okruhu. Směrem dál na jih zase svého času proudily zástupy dělníků do areálu Zbrojovky. Po letech chátrání nachází areál postupně nové využití, které docení lidé hledající bydlení, práci i oddech. Díky nezbytným protipovodňovým opatřením se promění i břehy samotné Svitavy, přes řeku povede nový most.

Poznejte historii, současnost i budoucnost okolí Svitavy, projděte se s námi od Tomkova náměstí po Zábrdovický most.

Představené projekty:

• Velký městský okruh Tomkovo náměstí a Rokytova
• Nová Dukelská třída
• protipovodňová opatření na řece Svitavě
• Nová Zbrojovka ad.

Od poloviny 19. století zde stál cukrovar, od 20. let 20. století pak výraznou část Pisárek zabírá areál výstaviště, jenž se v průběhu let stal svědkem mnoha slavných veletrhů. Ještě delší je však historie sousední vozovny, která pamatuje i koněspřežné tramvaje. Výstaviště, vozovna i jejich okolí se v průběhu let měnily. A nejinak je tomu v poslední době.

Na jihozápadním konci veletržního areálu roste stavba multifunkční haly, na níž se těší nejen fanoušci hokejové Komety, ale i návštěvníci dalších sportovních či kulturních událostí. Ve vozovně dopravního podniku se již pár let vyjímá moderní hala na čištění a ošetřování tramvají. A pokud „šaliny” do svého domova míří od Bystrce, nemusí se už točit až na Mendlově náměstí, ale přímo u vozovny na zbrusu nové smyčce.

Představené projekty:

• multifunkční hala Arena Brno
• nová tramvajová smyčka ve vozovně Pisárky
• lanovka Pisárky – kampus
• Veletrhy Brno: historie a budoucnost výstaviště ad.

V roce 2010 se otevřely brány moderního univerzitního kampusu, který dennodenně využívají tisíce studentů i vědců. Vedle Fakultní nemocnice Brno tak vzniklo neustále pulzující srdce univerzity. Zmíněným rokem ale rozvoj kampusu rozhodně neskončil, za 14 let se už výrazně rozrostl a stále se mění.

Rozvíjí se jak samotný kampus, tak okolní vědeckovýzkumná centra. Od prosince 2022 přijdete do kampusu tramvají. Přivádí ji sem nejdelší tramvajový tunel v České republice, který prodloužil stávající trať ze zastávky Osová. Do budoucna se sem možná svezete i lanovkoku. 

Představené projekty:

• tramvajová trať do kampusu
• Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie
• Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity
• MUNI BioPharma Hub
• výzkumné centrum RECETOX
• Středoevropský technologický institut MU – CEITEC